Nacházíte se zde: úvodní stránka » o Božím Daru » osobnosti na Božím Daru

Osobnosti na Božím Daru

Na Božím Daru žily a tvořily 2 významné osobnosti. Jak Nikos Kazantzakis, tak i Anton Günter se inspirovali živelnou krásou a životem v Krušných horách. Své zkušenosti a zážitky pak přenášeli do svých děl.

Nikos Kazantzakis

Nejvýznamnější řecký prozaik 20. století Nikos Kazantzakis se narodil 18. 2. 1887 daleko od studených Krušných hor na slunečném ostrově Kréta. Vystudoval práva v Athénách a filosofii na Sorboně v Paříži.

Stále na cestách

Byl velkým cestovatelem. Jeho cesty vedly do Švédska, Ruska, žil v Berlíně a i ve Vídni odkud podnikl cestu do Afriky a Asie. Roku 1948 dělal v Paříži poradce pro UNESCO. Neklidný vývoj ve střední Evropě zavál velkého Kréťana na počátku třicátých let do tehdejšího Československa.

Na Božím Daru náhodou...

Tento prozaik nacházel svou tvůrčí energii jen v kontaktu s prvotními elementy - zemí, vodou, sluncem, mořem. Ruch velkoměsta jej vyčerpával a proto utíkal do „absolutní samoty uprostřed sněhu“. Toto se mu naskytlo ve vlaku cestou do Prahy, kdy mu náhodným spolucestujícím, českým horníkem, bylo nabídnuto vystoupit v Jáchymově a pokračovat do výšky 1028 m n. m., kde leží Boží Dar. Útočiště našel na Myslivnách v domku pana Filipa Krause.

Díky múzám Krušných hor

Kazantzakis strávil na Božím Daru dvě období. Od 10. 5. 1928 do 9. 4. 1930 a od konce června 1931 do 31. 5. 1932. Hlavní smysl jeho pobytu na Božím Daru spočíval nejen v levnosti nájmu a skromnosti živobytí, ale především v tvůrčí činnosti na eposu Odyssea, který považuje ze své největší dílo. Práci na druhé a třetí verzi eposu, na němž začal pracovat v roce 1924 na Krétě, věnoval většinu času svých dvou pobytů v Božím Daru. Třetí verze dokončená při druhém pobytu, je základem konečné podoby díla, které obsahuje 333 333 veršů. Vznikly zde však i zárodky a plány dalších autorových významných děl jako např. Kapitán Elias, Kapitán Michalis, Svoboda a smrt. Při druhém pobytu v Božím Daru se prozaik vrátil k myšlence filmových scénářů. Tak vznikly náčrty k filmům Budha, Don Quijot, Dekameron, Zatmění slunce a další.

Lze říci, že božídarské období bylo pro Kazantzakise nesmírně plodné. Nutno ještě podotknout, že velmi vřelý vztah ke Kazantzakisovi měl náš hudební skladatel Bohuslav Martinů, který podle předlohy knihy Kristus znovu ukřižovaný složil operu. V roce 1952 se objevily první příznaky zhoubné nemoci. 26.10.1957 Nikos Kazantzakis zemřel.

Anton Günther

Pomník Antona Günthera, lidového básníka a písničkáře, byl odhalen v roce 1936 na počest jeho šedesátých narozenin. Důležitým zdrojem inspirace jeho tvorby byla krása přírody, jeho rodina a nelehký život v drsných podmínkách Krušných hor.

Tvorba Antona Günthera

Z jeho pera pochází přes 100 písní a básní. Güntherovi písně se objevovaly v hudebních nakladatelstvích, na gramofonových deskách a písňových pohledech. Nejznámější písní, kterou zná většina Němců i ti pro něž není jeho jméno tak známé, se jmenuje “ ‘s is Feierohmd” (volně přeloženo „svatvečer, ukončení práce“). Dalším skvostem jeho tvorby je píseň věnovaná jeho babičce, kterou miloval, „Grossmütterle“.

Život Antona Günthera

Anton Günther se narodil dne 5. 6. 1876 na Božím Daru, jako druhé dítě Johannu Güntherovi a jeho ženě Elizabeth. Po ukončení školní docházky se chtěl stát lesníkem, protože les byla jeho láska, což mu bylo, ale odepřeno. Jeho otec ho dal do učení k litografu Schmidtovi do Buchholzu u Annabergu. V pozdějších letech tuto zkušenost využil při vydávání svých písňových pohledů. Roku 1908 se oženil na Božím Daru s Marií Zettlovou. Když propukla I. Světová válka musel Anton Günther narukovat za Rakousko - Uherskou monarchii. Domů se vrátil až roku 1918. Byl častým a vítaným hostem v sousedním Sasku, kde byl láskyplně nazýván „Tholer - Hans - Tonel“.

Smrt Antona Günthera

Začátkem třicátých let nastala změna a nebylo již tak jednoduché přecházet hranice. Následný politický zmatek a chmurné myšlenky na něm zanechaly stopy. Dne 29. 4. 1937 se rozhodl dobrovolně skončit se životem. V srdcích Krušnohorských obyvatel, ale žije se svými písničkami a básněmi do dnešní doby.

Pomník Antona Günthera najdete nedaleko božídarského Infocentra. Každoročně se u něj koná „Zpívání“ organizované jeho německými příznivci. Máte-li chuť, můžete absolvovat 65 km dlouhý okruh po hřebeni Krušných hora nazvaný „Cesta Antona Günthera“. Začíná i končí na Božím Daru.

Anton Peithner (1727–1792)

Téměř zapomenutý božídarský rodák, byl v době barokní, renomovaným geografem, přírodovědcem, ale především báňským odborníkem. Zastával pozici zemského horního inspektora Čech. Významně se podílel na vědeckém a technickém rozvoji důlní činnosti. Roku 1780 napsal monografii o dějinách rudného hornictví, která dodnes patří k významným pracím historiografie českého hornictví.