Nacházíte se zde: úvodní stránka » zajímavosti » příroda » Hornická poznávací trasa Přebuz

Hornická poznávací trasa Přebuz

Přebuz, její horský duch, příroda a památky jsou místem k zamilování. Trasa vám umožní nahlédnout do tajemných zákoutí starého dolování. Cesta po ní není pohodlná, počítejte raději s mokrým, měkkým podkladem a vezměte si terénní obuv. Bez svěžího povětří, zadumané krajiny zachumlané do mlh, fousaté trávy a houpavých rašelinišť by Přebuz ztratila své kouzlo. Poznávací trasa má 13 zastávek a měří 5,2 km.

Zastávky

Hornická kolonie Přebuz (Frühbuß) vznikla u nalezišť cínové rudy. Němečtí předkové sezónně rýžovali kasiterit ze zvětralin a potočních nánosů od 14. století. V roce 1543 vzniklo u hlubinných šachet a štol hornické sídliště, které bylo 1553-1613 městečkem.
Přebuzský vodní příkop (Erbgraben) je nejméně nápadnou, ale nejstarší hornickou památkou Přebuzi. Založili ho Šlikové v polovině 16. století.
Cínový důl byl otevřen 1909–1914 pod jménem Čerstvé štěstí (Frischglück) a 1931–1958 jako Ritterův důl (Ritterschacht). Dosáhl hloubky 120 m a zůstaly po něm řady propadlin, podle kterých poznáme směr žil.
Skalka schovaná ve smrčkách vlevo těsně u cesty na Hartelsberg odkrývá unikátní textury cínonosných žul. Tyto žuly vznikly utuhnutím podzemního magmatického rezervoáru před 325 milióny let.
Hartelsberg (Čertova hora, 987 m n. m.) je magickou kuželovou dominantou Přebuze. Umožňuje výhledy do Krušných hor, Smrčin, Českého lesa, Slavkovského lesa, Tepelské vrchoviny a Doupovských hor.
Panský důl (Herrenzeche) umožňuje dobrodružně nahlédnout do rozeklaných povrchových výrubů, propadlých štol, poklesových kotlin, vodních ponorů a vyvěraček, které zůstaly po těžbě cínu v 16.-19. století.
Těžní věž Hlavní jámy (Hauptschacht) byla v činnosti od 2. světové války do roku 1958 a je nyní technickou památkou. Pod zabetonovaným ústím jámy je zatopený labyrint chodeb do hloubky 190 m.
Úpravna cínových a arzénových rud (1933–1945) byla nejúspěšnějším projektem svého druhu v západním Krušnohoří.
Odkaliště hlušiny (Schlemmteich) obsahuje odpadní pískové usazeniny vzniklé praním rud.
Jitřní štola (Gut-Morgen-Stollen) pamatuje počátek hornictví na Přebuzi v 16. století. Štola byla upravena ve 20. století na sklad trhavin.
Alžbětinská dědičná štola (St.-Elisabeth-Erbstollen) byla klíčově důležitou odvodňovací štolou v 16.- 19. století.
Buchar (Bucherich) ve stoupání silnice ke kostelu byl drtírnou cínové rudy, která zásobovala nedalekou plavírnu a huť.
Kostel sv. Bartoloměje z roku 1781 je v majetku římsko-katolické farnosti Kraslice. Obětavou péčí rodáků a s přispěním církve, státu, kraje, obce i občanů se po etapách daří zvládat jeho opravu.