Вы находитесь здесь: главная страница » окрестности » Hornická historie Zlatý Kopec

Hornická historie Zlatý Kopec

Ložisko cínových, polymetalických a magnetitových skarnů Zlatý Kopec se nachází jihovýchodně od stejnojmenné osady při hranici se Saskem, asi 5 km od Božího Daru.

Skarny jsou zvláštní horniny, které vznikly přeměnou nečistých vápenců nebo dolomitů v blízkosti intruzí hlubinných vyvřelin (nejčastěji žul). Po mineralogické stránce je charakterizuje zejména přítomnost granátu- andraditu, amfibolu, pyroxenu, chloritu a epidotu. Na Zlatém Kopci tvoří skarny dvě deskovitá tělesa uzavřená v chloriticko-sericitických fylitech. Užitkovou složkou je nejkvalitnější železná ruda - magnetit, ke kterému se často přidružují rudy zinku, mědi a cínu.

Svým jedinečným zrudněním zaujímá ložisko Zlatý Kopec zvláštní postavení mezi krušnohorskými cínovými doly. Hornická činnost na něm probíhala od 16. století a kromě cínu tu byly v menší míře získávány i železo, měď a stříbro. Zhruba od roku 1860 se těžily i rudy zinku.

Vzhledem k příhodně svažitému terénu bylo ložisko otevřeno štolami. Na hlavní skarnové poloze pracovaly štoly Kohlreuter, Mathesius, Tříkrálová a Johannes,k hlouběji uloženému tělesu zvanému Hugo vedly štoly Hugo a Hermann. Těžba sahala do hloubky asi 80 metrů.

Poslední práce probíhaly ve druhé polovině 20. století, kdy byly v rámci geologického průzkumu znovu otevřeny staré štoly a provedena řada vrtů. Plošný rozsah takto ověřeného ložiska je 600x300 m a průměrná kovnatost 0,94-1,26 % cínu, 0,50-0,93 % zinku, 0,04-0,40 % mědi a 13,95 % železa. Spolu se zinkem se vyskytují zvýšené obsahy kadmia a india, které poutají zájem novodobých prospektorů.

V západním předpolí ložiska proběhl průzkum na uranové rudy. Vyraženo bylo několik štol, ovšem bez valného úspěchu.